Jdi na obsah Jdi na menu
 


16. soutěžní úkol - 22.1.2009 VÝSLEDKY

24. 1. 2009

Třída

Účast

Úspěch

Celkem

Prima

1

1,5

2,5

Sekunda

1

1,5

2,5

Tercie

0

0

0

Kvarta

1

1,5

2,5

Kvinta A

1

1,5

2,5

Kvinta B

1

1,5

2,5

Sexta A

1

0

1

Sexta B

1

1,5

2,5

Septima A

1

1,5

2,5

Septima B

0

0

0

Oktáva A

0

0

0

Oktáva B

1

1,5

2,5

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Správné řešení:

 

O SLOVENSKU

     Přestože Slovensko není příliš rozsáhlé, vyznačuje se výjimečnou rozmanitostí přírody. Hlavním symbolem a chloubou Slovenska jsou bezpochyby Tatry, které lákají i cizince. Strmé stěny střídají hřebeny a doliny, v tichu a klidu horských lesů se rozeznívá hučení bystřin a vodopádů. Celou tuto krásu dotváří řada druhů rostlin a živočichů.

 

 

Karpaty

    Tatry tvoří část Karpatského systému, 1200 km dlouhého oblouku. Ten začíná v Rakousku, pokračuje přes Maďarsko, Česko, Slovensko, Ukrajinu a končí v Rumunsku. Do Karpat tedy nálež mimo jiné:Malé Karpaty, Bílé Karpaty, Javorníky, Moravskoslezské Beskydy, Slovenské Beskydy, Malá Fatra, Velká Fatra, Nízké Tatry, Nízké Beskydy a pohoří Vihorlat, Slovenské rudohorie, Vtáčník, Hoverla, Muntii Rodnei, Fagaraš.

     Území Tater dělíme na Západní a Východní Tatry (hranici mezi nimi tvoří sedlo Ľaliove sedlo. Východní Tatry dále členíme na Vysoké a Belianské (hranici mezi nimi tvoří Kopské sedlo).
 

 

 

Vysoké Tatry

     Vysoké Tatry jsou nejvyššími vrcholy Tater a současně i Karpat. Zaujímají plochu 341km2 (z toho 260km2 leží na slovenské straně) a s hlavním hřebenem v délce 26 km. Vysoké Tatry jsou složené převážně z žuly, ale místy lze nalézt i vápence a krystalické břidlice. Od Západních Tater je odděluje Ľaliové sedlo (1 947) a na východě od Belianských Tater Kopské sedlo 1750,2. Nejzápadnějším vrcholem je Svinica (2301) a nejvýchodnějším Jahňací štít (2229,6). Nejvyšším vrcholem je Gerlachovský štít (2654,4). Z hlavního hřebene vybíhá pět jižních rázsoch (rázsocha Kriváňa, Končistej, Gerlachovského štítu, Slavkovského štítu a Lomnického štítu) a dvě severní rázsochy (rázsocha Vyšného Žabieho štítu a Širokej),  přičemž jižní rázsochy jsou kratší a vyšší než severní.


Přehled vrcholů nad 2.600 m:
1. Gerlachovský štít (2654,4 m)
2. Gerlachovská veža (2642 m)
3. Lomnický štít (2633,9 m)
4. Ľadový štít (2627,3 m)
5. Pyšný štít (2621 m)
6. Zadný Gerlach (2616 m)
7. Lavínový štít (2606 m)
8. Malý Ľadový štít (2602,7 m)
9. Kotlový štít (2601,1 m)
10. Lavínová veža (2600 m)
 
     Ve Vysokých Tatrách najdeme 120 až 190 ples, z toho okolo 100 na slovenské straně Vysokých Tater, zaujímají plochu cca 3 km2 . Největším plesem na slovenské straně Vysokých Tater je Veľké Hincovo pleso.
Přičemž největší pleso na území Vysokých Tater je Morskie Oko (34,9 ha 51 m) a nejhlubší Czarny staw s hloubkou 84 m. Obě leží na polské straně Vysokých Tater. Nejvýše položené pleso je Modré pleso (2192) v Malej Studenej doline a nejnižší jsou Rakytovské plieska (1323 a 1330).

 

 

Belianské Tatry

     Poměrně malé horstvo s plochou 67,5 km2 a s hlavním hřebenem v délce 14 km. Složení je převážně z dolomitických vápenců. V Belianských Tatrách se plesa nenacházejí, nahrazují je však různé krasové útvary, které Belianským Tatrám dodávají typickou charakteristiku. Z devíti hlavních vrcholů Belianských Tater je nejvyšším Havran (2152) a nejnižším Muráň (1890), největší dolinou je Monková dolina, která je i jako jediná turisticky_zpřístupněná.

 

 

Západní Tatry

     Západní Tatry jsou ohraničené na západě Hutianskym sedlom (904 m) a na východě od Vysokých Tater Ľaliovým sedlom (1 947 m). Délka hlavního hřebene je 37,6 km  a je orientovaný ve směru východ – západ, přičemž jeho částí prochází hranice s Polskem. Z ní severo-jižním směrem vybíhají rázsochy. Šest bočních rázsoch, které vybíhají na jih, oddělují Jaloveckú, Žiarsku, Račkovú, Jamnickú, Kamenistú a Tichú dolinu. Na severu vybíhají rázsochy, které oddělují na slovenském území dolinu Studeného potoka. Asymetrický zdvih Tater a změna polohy hlavního rozvodí zapříčinily, že hlavní končiare Západních Tater nejsou na hlavním hřebeni, ale v rázsochách, přičemž severní rázsochy jsou podstatně nižší než jižní. Výškové rozmezí Západních Tater sa pohybuje mezi 700 až 2 248 m.
     Rozsahem lavinových ploch, velikostí a častým výskytem lavin, můžeme Západní Tatry označit za nejlavinovatější horstvo ve střední Evropě. Celá oblast Západních Tater je územím TANAPu. Západní Tatry jsou geologicky velmi podobné Vysokým Tatrám. Dolomity a vápence se ve větší míře vyskytují v severozápadní a západní části pohoří, ostatní části se vyznačují krystalickými břidlicemi.