MÍSTO:     Topoľčany

DATUM:   24 září 1945

UDÁLOST: Topoľčanský pogrom

• STRUČNÉ SHRNUTÍ UDÁLOSTI: Když se po válce vrátilo asi pět set Židů, vyvolalo to mezi současnými držiteli židovského majetku paniku, jež postupně dostala rysy otevřeného protižidovského odporu, který vyústil do pogromu. Při pogromu byly desítky Židů těžce zraněny.
• PŘÍČINY A OKOLNOSTI VEDOUCÍ K UDÁLOSTI: Topoľčanská židovská obec byla velmi silná a známá: Židé ve městě žili od začátku 16. století, roku 1900 jich tu žilo na 1400 a před druhou světovou válkou na 2500. Tvořili téměř třetinu obyvatelstva města a byli poměrně zámožní, zbohatli zejména na obchodech s obilím. Jejich rozsáhlý majetek rozkradli místní ľuďáci a arizátoři. Když se po válce vrátilo asi pět set Židů, vyvolalo to mezi současnými držiteli židovského majetku paniku, jež postupně dostala rysy otevřeného protižidovského odporu, který vyústil do pogromu.
• PRŮBĚH UDÁLOSTI: Do vyostřené antisemitské atmosféry stačilo hodit jiskru: rozšířila se lživá zpráva, že z nedaleké církevní školy mají odejít řeholní sestry, doplněná o fámu, že židovský doktor Berger ve škole očkuje křesťanské děti otrávenou látkou. Jiskra přeskočila a dav několika set lidí tloukl Židy, raboval jejich byty a dotyčný doktor Berger byl následně zmrzačen. Pogromu se zúčastnily i dvě roty čs. armády; ty místo toho, aby uklidnily či rozehnaly zuřící dav, použily zbraně proti svým židovským spoluobčanům. Při pogromu byly desítky Židů těžce zraněny.
• NÁSLEDKY UDÁLOSTI: Bylo těžce zraněno 48 Židů. Další události na Slovensku na sebe nenechaly dlouho čekat: v létě 1946 se opět přelily zemí protižidovské pogromy. Na rozdíl od Topoľčan šlo nyní o podstatně větší teritorium - pogromy se odehrály na severním, jižním i východním Slovensku. Zpráva ministerstva vnitra hovoří o výskytu protižidovských akcí v Čadci, Žilině, Rajeckých Teplicích, Vrbovém, Komárně, Nových Zámcích, Zlatých Moravcích, Levicích, Zbehách, Šuranech, Točanech, Urmíně a v Humenném. Bilance (celkem čtrnácti) protižidovských útoků obsahuje mj. násilné vniknutí do židovských bytů, jež byly zdemolovány a vyrabovány, vážné poranění devatenácti Židů, z toho čtyř velmi těžce, poškození dívčího židovského internátu. Počet lehce zraněných, jichž byly desítky, zjištěn nebyl. Zpravodajská agentura Slovenska se vše snažila bagatelizovat; později se věc již nedala utajit a vzhledem k tomu, že měla ohlas v zahraničí a protižidovské výpady se udály v době, kdy v Paříži probíhala mezinárodní konference, na níž se posuzovala i žádost ČSR o vysídlení Maďarů ze Slovenska, vznikla snaha svalit vinu na Maďary jako původce celé akce. Jen velmi opatrně a v náznacích se ukázalo, podobně jako při topoľčanském pogromu roku 1945, že v protiakcích selhaly některé složky armády, a jak se ukázalo později, ani Sbor národní bezpečnosti nebyl uchráněn před antisemitismem. Až v roce 2005 se oficiálně, po šedesáti letech, obyvatelé Topoľčan omluvili židovským obyvatelům města za tyto krvavé násilnosti.